Je možné, aby doktor konstatoval smrt a nepoznal, že jde o stav klinické smrti?
Dobrý večer. Chci jen navázat na otázku, která tu již padla. Týkala se (promiňte, napíšu to laicky) toho, že se se člověk nemůže po smrti probrat. Ale co když to bude klinická smrt,a lékaři to nezjistí. No, spíše přejdou?? Děkuji moc za odpověď..
Ptáte se, zda je možné, že se člověk po smrti probere. Konkrétně Vás zajímá, zda je možné, aby lékař konstatoval smrt a nezjistil, že jde o stav klinické smrti.
Vážená Markéto,
začnu nejprve vysvětlením jednotlivých pojmů, na které bych následně navázala odpovědí na Vaši otázku.
Smrt je irreverzibilní, tedy nevratná zástava všech funkcí organismu. Klinická smrt je stav, při kterém dochází k zástavě dechu a oběhu, centrální nervový systém /mozek a mícha/ je však nepoškozen, na rozdíl od smrti biologické, kde je kromě zástavy dechu a oběhu přítomno také nevratné postižení centrálního nervového systému /mozku a míchy/.
Pokud k takovéto zástavě životních funkcí, tedy dechu nebo krevního oběhu dojde, zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci. Cílem resuscitace je obnovení oběhu okysličené krve s cílem zabránit nezvratnému postižení mozku a srdečního svalu. Mozkové buňky jsou velmi citlivé na nedostatek kyslíku a k jejich nevratnému poškození dochází už za 4-6 minut.
Abych tedy odpověď shrnula — pokud lékař zjistí zástavu dechu nebo krevního oběhu, pak klinickou smrt trvající cca do 5 minut lze zvrátit, pokud je provedená časná resuscitace úspěšná. Pokud nelze obnovit srdeční akci do 20 minut, resuscitace se ukončuje — při tak dlouho trvající hypoxii /tedy nedostatečnému okysličení/ mozku, již dochází k jeho jistému nevratnému poškození. Smrt stanovujeme podle jasných známek a k potvrzení využíváme i vyšetřovací metody.
V postupech při resuscitaci, její zahájení, ale také ukončení a v diagnostice smrti, aby nedošlo k pochybení, jsou vyškoleni lékaři všech specializací.
Doufám, že pro Vás byla má odpověď dostatečná, jelikož z Vašeho dotazu mi není zřejmé, proč se ptáte a napadají mě k tomu různé představy. Pokud je důvodem nějaký konkrétní osobní příběh, podpořila bych Vás, abyste se pro bližší informace obrátila na ošetřujícího lékaře, který měl pacienta v péči.
S pozdravem,
MUDr. Tereza Pacíková