Dědovi zjistili nádor glioblastom. Po operaci se mu zas přitížilo, má nevolnosti a zapomíná. Ozářky zamítli. Je šance na přežití?
Dobry den mela bych na vas dotaz memu dedovi zjistili nador glioblastom, stim ze mu kus vyoperovali ale zbyla cast ven jit nemohla tak dedu propustili do dom. Léčení,,, vypadalo vse v poradku deda se smal byl cilej ale z niceho nic se mu pritizilo zavrate zvraceni tak ho prevezli do nemocnice po 4 dnech byl propusten zase domu a doma jen spal zacal zapominat a stale zvracel nechut k jidlu.... Tak ho opet hospitalizovali mel podstoupit ozarky +chemoterapii v podobe tablet 6tydnu kazdy den ale vzhledem k jeho stavu mu zamitli ozarky a ze pry je slaby aby na ne mohl... Tak se ceka co se bude dit dal pry ten kousek co mu nechali tak je otekli a to by melo zpusobovat ty nevolnosti ztrátu pameti atd.... Ráda bych se dozvedela zda v takovemto případě je nejaka sance na přežití nebo zda je to otazka dni, týdnu, měsíců? Prijde mi ze i pres veskerou snahu lékařů se stav nezlepsuje ba naopak děkuji za odpověď
Dobrý den,
chápu Vaší nejistotu ohledně dědečkova stavu. Popisujete nejdříve závažnou diagnózu, operaci, dobrý pooperační průběh a poté náhlé zhoršení stavu. Bohužel se jedná o typický průběh onemocnění tímto nádorem. Nevolnosti a různé další projevy jsou opravdu způsobeny otokem mozku — tak totiž mozek reaguje, když se s ním něco děje. Lékem, který lze použít, jsou kortikoidy (nejčastěji Fortecortin). Tento lék má šanci (alespoň po nějakou dobu) zmenšit otok mozku a zmírnit tak obtíže.
Šance na dlouhodobé přežití je pro Vašeho dědečka bohužel malá. Délka jeho života závisí na tom, jak otok mozku bude reagovat na terapii, dále na jeho tělesných rezervách, přítomnosti komplikací a přidružených onemocnění. Nicméně na měsíce prognózu neodhaduji.
Doporučuji Vám udělat rodinnou radu a domluvit se ohledně další péče o dědečka. Možnost je buď pečovat doma s pomocí domácího hospice nebo sestřiček z domácí péče (za spolupráce s praktickým lékařem) , ale někdy je nejlepší využít i lůžková zařízení.
Přeji Vám hodně sil.
S pozdravem
MUDr. Kristina Ranná