Dobrý den,
chtěla bych vás povzbudit, abyste se nebála začít brát antidepresiva. Já jsem je brala v podobné situaci, kdy jsme se starali o onkologicky nemocnou maminku. Zpětně jsem moc ráda, že jsem se rozhodla je užívat, protože se mi výrazně snížily úzkosti, které jsem také měla obrovské, a umožnilo mi to prožívat i spoustu dalších pocitů - klid, lásku a dokonce i radost, protože to péče a maminku také přinášela.
Jinak mě léky (byla to Elicea, ale je to podobné tomu, co máte vy) také předepsal praktik, když jsem se u něj rozbrečela, a také jsem se bála, neměla jsem s tím zkušenost. Objednala jsem se proto na psychiatrii, a tam mi lékařka rozhodnutí praktika schválila. Působení antidepresiv není hned, trvá to ca 14 dní, než se to projeví. Takže na vašem místě bych je začala brát hned a třeba se zkusila objednat na psychiatrii (i když budete třeba chvíli čekat), kde pak budou užívání sledovat a budete mít jistotu, že je vše v pořádku.
Jste v hodně těžké situaci a máte toho hodně "naložíno" a chápu váš strach z budoucnosti a obavy o manžela. Léků se - alespoň podle mé zkušenosti - nebojte, v této chvíli jsou namístě.
