Dobrý den,
zdravotní problémy mě provází celý můj život. Ale netrpím chronickými bolestmi tak jako vy. Musí to být ohromně těžké. Ale je důležité to nevzdávat a bojovat. Snažit se žít jak nejlíp to jde a každou chvilku, kdy netrpíte tolik prožívat co nejlépe. Na lidi ze vsi se vykaálete. Je hodně nepříjemné být terčem pomluv. Na druhou stranu jsou to lidé, kteří vám jak se říká "stejně nic nedají." Snažte se oprostit od toho aby vám záleželo co si myslí a co povídají. Protože neznají vaši cestu, nežijí váš život. Ví houby a nic jim do vašeho života není. Vím jak to chodí na vesnici. Ale prostě jim ukažte, že jsou vám ukradení. Že jste lepší, nemusíte řešit životy jiných, pomlouvat a být zlá. Co se týče vlastního dítěte, tak je opravdu smutné, že se k vám chová takhle ohavně. Je to jeho ostuda. K tomu víc říct nemůžu, protože nevím, jestli se dá přenést se přes něco takového. V tomto případě přeji jen hodně sil 🍀 A co se týče rodiny manžela, zkuste je konfrontovat. Nikoli hystericky a zoufale. Ale klidně a rozvážně. Ať vám to řeknou do očí, když jsou takoví hrdinové. Uvidíte jak zareagují. No, snad aspoň sám manžel je vám oporou a dodává vám sílu.
Nevzdávejte se. Život je někdy hrozně těžký. Ale ve chvíli kdy kdy jste na dně, existuje přímá cesta nahoru. Hodně štěstí 🍀
